Takže mnoho rostlin (včetně mých milovaných fuchsií a muškátů) vyžaduje v zimě chladné podmínky. Mnohem chladnější, než si myslíte! Když vyjdete z teplé místnosti na lodžii, bude se vám zdát, že je tam prostě mráz! Když se však podíváte na teploměr, zjistíte až 6°C! A to je docela dost, aby se květiny cítily naprosto šťastné! Pokud navíc zavěsíte několik teploměrů do různých rohů a v různých výškách, budete překvapeni, jak rozdílná může být teplota (rozdíl může být až 10°C!). Mám tři teploměry: jeden na nejchladnějším místě – u okna; druhý je uprostřed balkónu ve výšce cca. 70 cm od podlahy (těsně pod krabicemi s rostlinami); a jeden na vnitřní stěně nad rostlinami. Zaměřuji se hlavně na teplotu druhého teploměru (v průměru stačí 4-8°C, ale nevadí, když na krátkou dobu klesne k nule nebo i trochu níže). Nahoře může být teplota 10-17°C.
Co je potřeba udělat pro udržení požadované teploty?
1. Řádně izolujte všechna okna. Vyzbrojte se tmelem a utěsněte všechny praskliny v oknech a kolem nich. Bylo by hezké mít dvojité rámečky. Ale tři roky po sobě (dokud jsem nenainstaloval dvojité sklo) jsem tento problém řešil pomocí dvojité fólie pro skleníky – prostě celá stěna odshora dolů je ucpaná jediným kusem takové fólie. Nevýhodou této metody je, že od listopadu do dubna nelze otevřít okna (v mém případě je to velmi nepohodlné, protože téměř všechna okna v bytě směřují přesně k této lodžii). Jeho výhodou je jednoduchost a levnost! Příčku pod rámy lze čalounit jakoukoliv izolací. Podlahu neizoluji vůbec – jen jsem položil linoleum a koberečky, aby nebyla zima na chůzi. Pokud je vše dobře zaizolováno, tak i bez přitápění bude rozdíl mezi vnitřní a vnější teplotou cca. 10°C (tj. pokud je venku nula, je uvnitř 10°C, a pokud je venku -10°C, je čas myslet na topení). Používám běžný elektrický ohřívač (a to jen v chladném počasí a v noci: přes den, pokud nikdo není doma, stačí jednoduše otevřít balkonové dveře, aby se teplo z místnosti dostalo do lodžie).
2. Je nutná minimální zálivka – jednou až dvakrát týdně. Zalévám teplou vodou (konvičku vařící vody naliji do kbelíku s usazenou vodou), jen mírně smáčím zem. Od listopadu do února by se hnojivo mělo omezit na minimum.
3. Květináče s rostlinami zakopávám do truhlíků s pilinami: kromě zvýšení vlhkosti v létě to podporuje tepelnou izolaci (v létě před přehříváním a v zimě od ochlazení). Zásuvky jsou umístěny na vnitřní straně lodžie u teplé stěny. Pod květináče, které stojí na parapetech, umístím v mrazivých podmínkách kousky hustého pěnového polystyrenu (ve velmi silných mrazech je z parapetu úplně odstraním).
Navzdory zdánlivému chladu rostliny v tomto období dobře rostou a získávají zelenou hmotu. Zakořeněné řízky se dobře vyvíjejí. Kvetení končí koncem listopadu a začíná znovu v únoru. V období od listopadu do února málokdy vyjdu na balkon, protože z práce odcházím, když je ještě tma, a přicházím, když už je tma. Mimochodem, doporučuji udělat osvětlení na lodžii (ne pro osvětlení rostlin, ale pro pohodlí při péči o ně). V tomto období můžete svou nenaplněnou potřebu něco vychovat na vypěstování sazenic ze semínek a řízků v bytě (tady se hodí osvětlení), které lze v únoru již vyndat na lodžii a od dubna do května bude kvést! Od začátku února začínám s přesazováním, hnojením, tvorbou koruny, obecně – obvyklá příjemná rutina – sezónu lze považovat za otevřenou!
Přečetl jsem článek a došel jsem k závěru, že není co dodat)) Jediné, na co bych vás chtěl upozornit, je sebevědomý posun zimy k jaru v posledních letech. Co pro nás není moc dobré, protože. zpomaluje vývoj a oddaluje kvetení. V březnu a dubnu je stále chladno a málo světla. V lednu je teplo, květiny už změkly a připravily se na jaro – a pak je čekají únorové mrazíky! V únoru je třeba být obzvláště opatrní. Některé květiny si možná budete muset na chvíli přinést i do bytu. Pokud je mráz krátkodobý – až týden – pak si ohřívač poradí. Ale pak začnou zdi domu mrznout a pak je čas jednat. Ale máte tři teploměry (ne?) – můžete říct, které květiny odstranit a které si poradí samy.
