V roce 2007 obdržel Všeruský výzkumný ústav pro pěstování zavlažované zeleniny a melounů (v současnosti rozpuštěný) patent na novou odrůdu vodního melounu „Lunny“. Stal se první tuzemskou odrůdou vodního melounu se žlutou dužinou. V roce 2011 se „Lunarium“ rozmohlo na X Russian Watermelon Festival v Astrachani a spotřebitelé ocenili nejen jeho exotickou barvu, ale i chuť. Následně téměř každá ruská šlechtitelská společnost vyvinula své vlastní odrůdy a hybridy vodních melounů žlutomasých. V současné době jsou na trhu prezentovány jak domácí, tak dovážené žluté vodní melouny. A časopis Forbes je zařadil do první desítky nejoriginálnějších šlechtitelských vývojů spolu s kříženci švestky a meruněk, rybízu a angreštu.
Vývojář odrůdy vodního melounu „Lunny“, Kandidát zemědělských věd, vědecký ředitel výběrového a semenářského podniku pro plodiny zeleniny a melounů Sergey Sokolov, řekl AiF.ru, jak se žluté melouny kromě barvy liší od klasických červených.
Co je zvláštního na chuti žlutých melounů?
Ti, kteří jedli žluté melouny, často říkají, že jejich chuť obsahuje lehké tóny exotického ovoce: ananas, citron, mango atd. Podle Sokolova je to pravda.
„Zpočátku, když jsme vyvíjeli meloun se žlutým masem, pracovali jsme na hybridu. Pak jsme ale selekcí našli formu, která se ukázala jako soběstačná. To znamená, že byla vyvinuta samostatná odrůda, která se sama rozmnožuje, pokud není během růstu křížově opylena. Plody se ukázaly být bohaté na vysoký obsah sušiny a atraktivní v chuti. Pokud by se meloun odlišoval pouze žlutou dužinou, k takovému úspěchu by nedošlo. Získal uznání právě svou kvalitou a chutí,“ říká chovatel.
Na jaké živiny jsou žluté melouny bohaté?
Odrůda byla podle Sokolova původně vyvinuta proto, aby přitáhla další pozornost k samotné kultuře vodních melounů. “Ale jak se později ukázalo, tato odrůda byla vhodná pro lidi, kteří mají individuální nesnášenlivost na sloučeninu, která poskytuje červenou barvu obyčejného melounu.” Ti, kteří předtím nemohli jíst melouny, je mohli vyzkoušet, “říká specialista.
Na rozdíl od vodních melounů s červenou dužinou, které obsahují xantofylová barviva (jako v červených rajčatech), žluté vodní melouny obsahují karoteny (obsažené také v melounech a dýních). “Xantofyly jsou považovány za aktivní antioxidanty a karoteny mají účinek na hojení ran, například léčí drobná poškození gastrointestinálního traktu,” říká Sokolov. Existuje mnoho studií vědců, kteří tvrdí, že karoteny mají také antioxidační účinek, chrání buňky těla před zničením, navíc přispívají k obnově sliznic a příznivě působí na imunitní systém.
Jaké další vlastnosti mají žluté vodní melouny?
Z botanického hlediska je meloun nepravá bobule, protože má v kůře korkovou vrstvu. Ale například žlutý meloun odrůdy „Lunar“ netvoří korek, má kožovitou kůru, takže jej lze nazvat skutečným bobulem. S tím jsou ale spojeny určité problémy. „Absence korkové vrstvy neumožňuje přepravu ovoce ve velkém v kamionech. Může být přepravován pouze jako pomeranče v krabicích nebo v nějakém kontejneru. Jinak se melouny udusí. V obchodech jsou proto o něco dražší než tradiční červené melouny – je to kvůli dopravě,“ vysvětluje Sokolov.
Chovatel říká, že melouny této odrůdy nejsou velké, jejich hmotnost není větší než tři kilogramy. Jiné žluté melouny však mohou dosáhnout větší hmotnosti. Domácí ovoce rostoucí na jihu země v půdních podmínkách stihne plně dozrát před 1. srpnem.
Jaké další vodní melouny s neobvyklou barvou masa se v posledních letech objevily?
V roce 2019 byl meloun Orange King s oranžovou dužinou zařazen do státního registru chovatelských úspěchů schválených k použití. „Jeho výhoda je v úplně jiných organických látkách a chuťových vjemech. Pomerančová dužina je velmi jemná, šťavnatá. Má sladkokyselou chuť, kterou červené melouny téměř nikdy nemají. Takové vodní melouny dorůstají až 10–12 kg,“ řekl Sergej Sokolov, který se podílel na vzniku této odrůdy.
Spotřebitelé si podle odborníka postupně zvykají na neobvyklé barvy dužiny vodního melounu. A chovatelé je nepřestávají překvapovat. Například nedávno se objevil hybrid s názvem „Moon Princess“, ve kterém je hlavní část dužiny růžová a kolem semen žlutá. „Lidé mají ze sovětských časů předsudek, že pokud je v melounu něco žlutého, znamená to dusičnany nebo nemoci. Někteří jsou proto stále obezřetní vůči dvoubarevné dužině. Mnozí si už ale na exotické barvy zvykli a nadále hledají nové gastronomické vjemy,“ říká Sokolov.
