Jezera nezamrzají úplně, voda v těchto jezerech je natolik mineralizovaná, že její bod tuhnutí je hodně pod nulou.
To se děje proto, že při teplotě +4°C získává čerstvá voda největší hustotu. 
Při dalším ochlazování se stává mnohem méně hustým a lehčím. Jakmile se tedy celý vodní sloupec v jezeře na podzim ochladí na +4°, jeho horní vrstva, která se dále ochlazuje, se stává lehčí než voda ve vrstvách spodních. Studená a lehká „horní“ voda se vznáší nad teplejší, a tedy těžší hlubokou vodou. 
K promíchávání vrstev dochází velmi pomalu, takže vrchní vrstva vody a následně led brání zamrznutí jezera a v zimě se teplota v hloubce jezera pohybuje od 1 do 4 stupňů Celsia. Jen malá jezírka zamrzají na dno, a to i ve velmi silných mrazech.
Zdroj: http://otvet.mail.ru/question/21635199/
Jiné odpovědi
To se děje proto, že při teplotě +4°C získává čerstvá voda největší hustotu. Při dalším ochlazování se stává mnohem méně hustým a lehčím. Jakmile se tedy celý vodní sloupec v jezeře na podzim ochladí na +4°, jeho horní vrstva, která se dále ochlazuje, se stává lehčí než voda ve vrstvách spodních. Studená a lehká „horní“ voda se vznáší nad teplejší, a tedy těžší hlubokou vodou. K promíchávání vrstev dochází velmi pomalu, takže vrchní vrstva vody a následně led brání zamrznutí jezera a v zimě se teplota v hloubce jezera pohybuje od 1 do 4 stupňů Celsia. Jen malá jezírka zamrzají na dno a to ještě ve velmi silných mrazech.
Mrznou! Vše závisí na hloubce jezera, mineralizaci jeho vod a teplotním režimu.
To se děje proto, že při teplotě +4°C získává čerstvá voda největší hustotu. Při dalším ochlazování se stává mnohem méně hustým a lehčím. Jakmile se tedy celý vodní sloupec v jezeře na podzim ochladí na +4°, jeho horní vrstva, která se dále ochlazuje, se stává lehčí než voda ve vrstvách spodních. Studená a lehká „horní“ voda se vznáší nad teplejší, a tedy těžší hlubokou vodou. K promíchávání vrstev dochází velmi pomalu, takže vrchní vrstva vody a následně led brání zamrznutí jezera a v zimě se teplota v hloubce jezera pohybuje od 1 do 4 stupňů Celsia. Jen malá jezírka zamrzají na dno a to ještě ve velmi silných mrazech.
Zdroj: http://www.vokrugsveta.ru/quiz/50/
Jezera zamrzají, ale ne všechna. Záleží na hloubce a slanosti jezera. Čím větší hloubka a čím větší slanost, tím méně bude jezero zamrzat
Protože led, který je nahoře (jeho hustota je menší než hustota vody) a má nízkou tepelnou vodivost, nedovolí, aby nádrž přimrzla ke dnu.
Proč jezera úplně nezamrznou?
To se děje proto, že při teplotě +4°C získává čerstvá voda největší hustotu. Při dalším ochlazování se stává mnohem méně hustým a lehčím. Jakmile se tedy celý vodní sloupec v jezeře na podzim ochladí na +4°, jeho horní vrstva, která se dále ochlazuje, se stává lehčí než voda ve vrstvách spodních. Studená a lehká „horní“ voda se vznáší nad teplejší, a tedy těžší hlubokou vodou. K promíchávání vrstev dochází velmi pomalu, takže vrchní vrstva vody a následně led brání zamrznutí jezera a v zimě se teplota v hloubce jezera pohybuje od 1 do 4 stupňů Celsia. Jen malá jezírka zamrzají na dno a to ještě ve velmi silných mrazech.
Proč jezera úplně nezamrznou?
To se děje proto, že při teplotě +4°C získává čerstvá voda největší hustotu. Při dalším ochlazování se stává mnohem méně hustým a lehčím. Jakmile se tedy celý vodní sloupec v jezeře na podzim ochladí na +4°, jeho horní vrstva, která se dále ochlazuje, se stává lehčí než voda ve vrstvách spodních. Studená a lehká „horní“ voda se vznáší nad teplejší, a tedy těžší hlubokou vodou. K promíchávání vrstev dochází velmi pomalu, takže vrchní vrstva vody a následně led brání zamrznutí jezera a v zimě se teplota v hloubce jezera pohybuje od 1 do 4 stupňů Celsia. Jen malá jezírka zamrzají na dno, a to i ve velmi silných mrazech
