Každé stádo dojnic má několik případů porodní parézy. Obvykle jedna lahvička glukonátu vápenatého nitrožilně zachrání krávu a farmy mají osobu, která tuto léčbu předepisuje. V praxi však spíše převažuje subklinický průběh onemocnění (krávy nemají zjevné známky mléčné horečky) a také negativně ovlivňuje zdravotní stav krávy, ale v menší míře než zjevné příznaky klinické vývoj onemocnění.
Klinický termín – poporodní paréza neboli svalová paralýza – je spojován s telením. Příčinou ochrnutí je nedostatek vápníku v krvi pro udržení svalové funkce, tedy vznik hypokalcémie u krav bezprostředně po otelení. V mírných klinických případech (subklinická forma) krávy zažívají nejistou chůzi a klopýtání. S klinickým vývojem onemocnění, pokud kráva není léčena, jsou postiženy všechny tělesné systémy a nastává smrt. Nejdůležitější příčinou rozvoje tohoto závažného onemocnění je vysoká hladina vápníku a draslíku v potravě hlubokobřezích krav (druhé období na sucho).
Hypomagnezémie a hypofosfatemie jsou poruchy, které se vyskytují méně často, ale také vedou k onemocnění. Hypomagnezémie nebo nízká hladina hořčíku v krvi (méně než 0,58 mmol/l), hypofosfatémie – obsah fosforu v krvi pod 0,81 mmol/l.
Tři fáze poporodní parézy
Fáze 1: Krávy jsou schopny stát, ale mohou se třást, narážet do hlavy, chodit nerovnoměrně, klopýtat, mít studené uši a známky vzrušivosti. Pokud se neléčí, nemoc postupuje do 2. stadia.
Fáze 2: Krávy nemohou stát, ale udržet polohu vleže (rovně vzpřímenou), ale nemohou vstát. Upadají do deprese, nejedí, mají abnormální teplotu a studené končetiny. Zvířata otáčejí hlavu na stranu a krk zaujímá polohu ve tvaru S, protože kosterní svaly jsou oslabené.
Fáze 3. Čím déle svalová tkáň postrádá vápník, tím je paralýza nevratnější. Krávy velmi rychle ztrácejí svalovou citlivost a vědomí. Nemohou ležet se zvednutou hlavou, nafouknou se, nereagují na píchání ostrými předměty a do pár hodin umírají.
Subklinický vývoj onemocnění
Klinické případy jsou, když vidíte příznaky onemocnění u krávy. Co se týče porodních paréz, tak i ketóz, v praxi jsou častější subklinické formy těchto onemocnění, často neodhalitelné vizuálním vyšetřením (hypokalcémie). Na každý klinický případ poporodní parézy připadá deset případů subklinického rozvoje onemocnění. Někteří vědci uvádějí, že většina krav ve druhé nebo starší laktaci trpí nedostatkem vápníku.
Hypokalcémie
Státní statistiky z Colorada a Floridy naznačují, že hypokalcémie se může vyvinout u více než 60 % krav v druhé laktaci ve vysoce produkčních stádech. V tomto případě je hladina vápníku v krvi pod 2,0 mmol/l, ale více než 1,25 mmol/l (takové hodnoty mohou být doprovázeny známkami poporodní parézy). Krávy se stávají pasivními s tupým vědomím (příznak se také nazývá „putující poporodní paréza“). Nízká hladina vápníku v krvi může vést ke snížení kontraktility dělohy, vytěsnění slezu a snížené stravitelnosti krmiva. Farmáři, kteří pozorují, že krávy pozitivně reagují na bolusy vápníku nebo perorální nápoje, subkutánní suplementaci vápníku a profylaxi s regulací DCAD před otelením, mají hypokalcémii nebo subklinickou parézu. Hypokalcémie může vést k paréze, takže krávy mají účinný mechanismus k obnovení homeostázy vápníku v krvi kostní mobilizací tohoto prvku a/nebo zvýšením absorpce vápníku z trávicího traktu jako kompenzace.
Pokud krávy neléčí, když se mateřská paréza objeví v subklinické formě, vznikají vedlejší problémy – snížená funkce bachoru, slabý tonus dělohy, zvýšený posun slezu. Výskyt poporodních paréz je nejvyšší po otelení (90 % případů), u většiny krav se příznaky projevují 1-24 hodin po otelení. U málokteré krávy se během nebo před otelením objeví paréza. Výskyt onemocnění závisí také na věku. U prvotelek je porodní paréza méně častá a incidence se progresivně zvyšuje po každém otelení. Pokud již kráva prodělala poporodní parézu, s největší pravděpodobností po dalším otelení znovu onemocní. Jersey krávy mají vyšší výskyt poporodních paréz ve srovnání s jinými plemeny dojnic.
Prevence prostřednictvím výživy
Správná strava je nejlepší, ale těžko dosažitelná prevence. Mobilizace a využití vápníku kravami během otelení je komplexní jev. Vápník může být absorbován z trávicího traktu a mobilizován z kostí do krevního řečiště, aby vyhovoval potřebám tělesných tkání, pokud PTH (parathormon) funguje správně. Krev by měla být mírně okyselena (pomocí krmných aniontových solí) na mírnou kompenzovanou metabolickou acidózu, kdy zvíře spotřebovává s potravou více negativních iontů (aniontů) oproti pozitivním (kationty). V tomto případě hovoříme o kationtově-aniontové rovnováze v krmném poměru neboli DCAD). Metabolická alkalóza snižuje produkci parathormonu (PTH), nezbytného pro kostní resorpci a aktivaci metabolicky aktivní formy vitaminu D – kalcitriolu (1,25-dihydroxyvitamin D) z vitaminu D3. To snižuje schopnost krávy reagovat na doplňkovou suplementaci vápníku během laktace.
Ionty pro výpočet DCAD – draslík (K), sodík (Na), hořčík (Mg) – kladné ionty (kathin), chlor (Cl), síra (S), fosfor (P) – záporné ionty (anin). Draslík a sodík mají silné kladné náboje, které vytvářejí alkalické podmínky v krevním řečišti. Chlor a síra jsou silné negativní náboje (anionty), které vytvářejí kyselé podmínky v krevním řečišti. Hlavním cílem je udržení normální hladiny vápníku v krvi (více než 2 mmol/l). Vápník je kladně nabitý. Více C1 a S je potřeba jako oxidačních činidel a méně kladných kationtů (K a Na) k udržení negativního krevního náboje (kyselosti) k aktivaci receptorů parathormonu.
Tradičně se věřilo, že vysoké hladiny vápníku ve stravě krav před otelením inhibují mobilizaci vápníku z kostí pro okamžitou produkci mléka po otelení. Údaje z nedávných studií v Iowě ukazují, že hladiny vápníku jen mírně brání rozvoji poporodní parézy. Odborníci na výživu poznamenali, že vysoké hladiny draslíku v krmivu (více než 3 % v DM) mají silný vliv na rovnováhu kationtů a aniontů u krav během tranzitního období. Draselné ionty vytvářejí alkalické prostředí v krvi, zadržují vápník v kostech a ve stravě čerstvých krav. Vyžaduje se krmivo s nízkým obsahem draslíku. Takové krmivo (kukuřičná siláž a sláma) je základem stravy hlubokotelných krav před otelením. Cílem je snížit obsah draslíku na méně než 1,2 % na bázi sušiny. Tato hladina draslíku může neutralizovat riziko hypokalcémie a poporodních paréz bez aniontových doplňků. Potřeba částečné suplementace aniontových produktů je dána pH moči, které by mělo být 6-7 jednotek u holštýnských krav a 5,5-6,0 jednotek u krav z Jersey. Vzhledem k tomu, že u prvotelek je menší pravděpodobnost vzniku parézy, vyžadují méně DCAD. U prvotelek je nejčastěji typická subklinická forma hypokalcémie se závažnými příznaky popsanými v 1. stadiu.
Na druhou stranu krávy před otelením mohou konzumovat méně speciálních doplňků s negativním DCAD. V tomto případě je nutný přesný výpočet stravy a dostupnost přírodního krmiva s nízkým obsahem draslíku a vysokou hladinou chlóru. Použití takových zdrojů organických aniontů (chloridů) s nízkým obsahem draslíku eliminuje potřebu speciálních aniontových doplňků a nesnižuje příjem sušiny v potravě. Ve skutečnosti tyto krmné programy pomáhají dosáhnout maximálního příjmu sušiny (DMI) u krav těsně před otelením. Jinými slovy, seno s 2,5 % draslíku a vysokým obsahem chloridů je v potravě lépe využito ve srovnání se senem s nízkým obsahem chloridů.
V praxi však při sestavování stravy krav v tranzitním období, kdy je nutné zajistit mírně okyselený stav krmiva pro krávy před otelením, může být nutné přidat některé aniontové přípravky s požadovanou hladinou chloru. Odborníci na výživu našli dobré výsledky s použitím aniontových produktů v krmivech pro stáda dojnic, aby se zabránilo porodní paréze. Úspěšné používání aniontových produktů vyžaduje spolupráci mezi farmářem, distributorem krmiva, specialistou na krmiva a veterinářem, aby bylo zajištěno přesné dodržování krmné dávky.
Nesprávné použití aniontových přípravků může vést k nárůstu poporodních paréz a snížení příjmu krmiva, což následně vede k poruchám metabolismu. Je třeba kontrolovat obsah minerálních látek v krmivu. Kromě toho by měly být kravám před otelením odebrány testy pH moči, aby se zjistila účinnost aniontových přípravků.
K vyřešení problému prevence nemocí krav prostřednictvím výživy společnost Feed and Food doporučuje použití krmné přísady Bio-Chlor (Bio-Chlor) vyráběné společností Church&Dwight, USA:
BIO–CHLOR™ UDRŽOVÁNÍ KVAŠENÍ RUMU — Patentovaná přísada do krmiva pro krávy v období tranzitu před otelením, je zdrojem štěpených bílkovin a aniontů dodávaných s krmivem. BIO-CHLOR je jediný pečlivě formulovaný zdroj stravitelných aniontů pro podporu růstu bakterií pro podporu funkce bachoru a optimalizaci stravitelného proteinu (DP).
Výpočet DCAD
Bilance DCAD (diet cation-anion balance) se vypočítá tak, že se určí suma sodíku + draslíku – suma chloru + síry, kterou krávy zkonzumují v potravě před otelením z hlediska jejich chemického ekvivalentu. Proto je nutné všechny krmné složky testovat na obsah sodíku, draslíku, síry a chlóru pomocí mokré chemické analýzy (žádné NIR testy). Procento každého prvku se převádí na miliekvivalenty (meq/kg) na kg sušiny krmiva pomocí molekulové hmotnosti minerálu a jeho mocenství nebo chemického náboje.
Konverzní faktory jsou uvedeny níže.
| Prvek | Koeficient |
| Na |
